Amerika

Slávek Janoušek

1:CD#9ítím, že v žilách mi bobtná krev,
nervy mám snad i v konečcích vlasů,
lHmaj7etištní dráha je životní šev,
co D#9ušili ještě za starých časů.
Hmaj7A co když odletí beze mne?
Co když mě odhalí? Stačí jen málo,
bD#9ágly mám velice objemné,
v sHmaj7rdci a hlavě vC#ezu si nálož
a s G#m7tím nC#echci dál žG#m7ít. C# D#9 
2:Je to určítě vidět a celník to pozná,
ty ruce se mi tak protivně potí
a fronta k odbavení, ta je hrozná,
to se mi nezdá - ten chlap nás fotí!
Kousek nad Ruzyní začíná svět,
vem ho jak knihu a stránku si založ,
máme však zpoždění - musím vydržet,
tolik let zpoždění a v hlavě tu nálož
a s tím nechci dál žít.
R:Tak škG#m7rtni sirkou, co plC#amínek? Kupředu vlD#9aje -
- to když sG#m7ilná a veliká-přC#eveliká vD#9ůle tvá je.
A pak ho sfG#m7oukni, a když ti nC#ezabliká, tak jsi sD#9ilnější nikdy nebyl,
/: zašeptej: G#m7Amerika, C#Amerika, G#m7Amerika, palec vztD#9yčený k nebi. :/
3:V podstatě mají dvě možnosti -
- buďto mě pustí, anebo ne,
letištní dráha je předmostí,
tonoucí stéblo neutone.
Pokud mě z letadla teď nevyrve hlas,
co tolik životů přelomil v půli,
pak vím, že právě nadešel čas,
který už vejpůl zlomí tu zvůli
a s tím nechci dál žít.
4:Letadlo roluje ke startu,
horolezec si stírá pot z čela,
motory řvou jak stádo levhartů
a ten tlak mi trhá srdce z těla.
Je osmého září osmdesát devět,
jsem kapka lávy s napjatou pletí,
jsem pupeční šňůra ve slepém střevě
a start mě uťal - letadlo letí
a s tím chci dál žít.
R:+ zašeptej: G#m7Amerika, C#Amerika, G#m7Amerika,
palec vztD#9yčený k nebi,
zašeptej: G#m7Amerika, C#Amerika, G#m7Amerika ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2014-02-02T20:06:24.468+00:00
Výsledky hledání: